Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa výletě
Autor
Alegna
S klinkavou zvonkohrou z Lorety
na křídlech plachtí mi v ústrety
Cink klink klank klink klank cink klink
klank klink cink klank klink klank cink.
Po větvích jak černou po paletě
objektivem honím obraz k stoji:
Cvak, tah křídel - odlétají v roji.
k hradu tam, kde příkop Jelení.
K odchodné v černopeřném mávání,
na stráni v obezřetném přistání
Do pohádky, z ní zas zpátky a pryč,
do neznáma mizí kouzelný klíč.
46 názorů
V podvečerním šeru
posedíme spolu
sváču sebou beru
k dubovému stolu
Jupí, můrka přiletěla, díky :)
Příště vyrazíme spolu,
v Novém Světě U Raka
u venkovního stolu
vrabčáka prohlásíme za draka
Zeandrichu díky za tvůj pohled, přemýšlela jsem, máš to takové míň "načinčané", přesto nechám kvůli rytmu tak
Zeanddrich E.
25. 08. 2022.. .
(..PS: já bych asi oželel nějaké to kouzlo, a závěrečné dvouverší bych uvedl do znělejšího tvaru:
Do pohádky, z ní zas zpátky a pryč,/ do neznáma mizí klíč..)
Díky za procházku....*/**********
Janičko, děkuju za příjemné vyprávění o havranech i krkavcích, jsou to zajímavá stvoření. Krkavci prý, stejně jako kavky, umí napodobit lidskou řeč.
A ještě k havranům: Jednou, byla to sobota 22. října (rok si nepamatuji), jsem zastihla přílet havranů ze severu. Úžasná podívaná - to bylo několik černých mračen v různých výškách. Usoudila jsem, že hejna, která letěla nejníž, byla blízko svého cíle, a ta, která letěla nejvýš, měla před sebou ještě dlouhou cestu. Ráda jsem pozorovala havrany v zimě v naší ulici, když se k večeru shromažďovali na některých stromech a střechách domů - každý rok na stejných. Občas přelétávali, krákali v různých tóninách (asi se mezi sebou domlouvali), potom seděli tiše a nehnutě jako sochy až do setmění, a pak najednou všichni jako na povel odletěli. V posledních letech si našli shromaždiště v jiné ulici.
Krkavce jsem viděla jen v ZOO. V plzeňské ZOO jsem si dokonce s nimi povídala, když zrovna nikdo nebyl poblíž. Napodobovala jsem jejich "krrr", oni mi odpovídali, a dokonce i pětkrát, když jsem pětkrát "krrrkla" :-)))
Liduško, báseň je moc hezká, stejně tak i fotky :-))), TIP. Havrany mám ráda, hnízdí také v parku u Písecké brány.
stoicismus je má krevní skupina, vyznávam některé body, aniź bych před tím tušil, že se jedná o stoicismus ;)
Aha, takže za krkavci směrem vzhůru, byla jsem v Horním Maxově a tam jsem je neviděla, asi to chce ještě výš. Děkuju K3 za čtení a za milá slova.
Kouzelný klíč k nim. Krkavci jsou hlavně slyšet. Lítají ale hodně vysoko. A spíš osamoceně. Tak jsou málo vidět. Jarda by to potvrdil. V Tatrách ale lítali kolem nás, protože jsme byli vysoko s nimi. Asi čekali až spadnem:). Máš to hezké.
Evženie, Nový Svět zatím objevuju a jsem ráda, že havrani nezůstali jen u vás na poli :))
revírníku, přestože hodně zvěře a ptáků je už ve městech k vidění, krkavci ne, máš pravdu, zatím ale nevím jakým směrem
Aru, stoicismus je mi blízký, ale s největší pravděpodobností jsme většinou blázni
dievča z lesa
16. 08. 2022obozretne pristáť z rozprávky ... to nie je len tak ... to tvoje je klink klank cinkavo poetické***
Na Nový Svět chodím ráda, jsou tam úžasně malebná místa.
Havrani tam ale nebyli,
asi seděli u nás na poli.
líbí se mi názor stoiků, že existují je dva druhy lidí: "stoikové a blázni" : D
jestliže jsou i jiné planety a vesmír je opravdu hluboký, pak na tom mohou být podstatně lépe, nemyslím že všude vládne chaos, ale že tato konkrétní planeta je dlouhodobě duchovně zhroucená a na nízké úrovni, takové školící centrum pro nováčky, zkrachovalce, vyvrhele a dobrodruhy :D:D
Ptrostě vládne chaos, tady, stejně jako ve vesmíru a kolik je možností, tolik je postojů.
Jsem všemu otevřená, ale žiju podle vlastních poznání, jsou malilinkatá, ale dá se o ně opřít :)
z tohoto úhlu kde se nacházíme je značně těžké určit co je blábol a co skutečnost. to je jako s tím židem po kterém děti na jeho smrtelné posteli chtěly nějaké moudro, odpověděl jim: "všechno je jinak", co jak je určit nedokážeme díky nízké psycho-mentalní úrovni lidstva jako celku (u jednotlivců je to s velkými různé, jak moc nelze se dozvědět) cokoli pořádně určit. ve všem jsou dohady, teorie, slepá paradigmata, cílené lži, představy a víra, nic o co by se šlo opřít. kdokoli cokoli tvrdí, i tak není 100% jistota že to tak je, navíc jsou jedinci, kteří cíleně manipulují jinými, přežít lze jenom v pragmatickém pesimismu a stoicimu :))
Cokoli si dokáže člověk představit, existuje - to nejsou moje slova, pravil někdo modřejší mě ... vždyť víš, že souběžně existuje vícero světů :)
Phil z dálky se mi zdáli ti havrani ohromní, ráda bych viděla opravdové krkavce, taky pořád fotím. Máš pravdu něčemu věřit musíme a příroda je pro víru nejlepší.
Prométhee díky za čtení, za příspěvek, odpověď bohužel neznám, domnívám se, že jednou skončí i člověk ...
Hezké. Včetně fota. ;)
Já můžu akorát tak po polních cestách kolem vinohradů...
Aru: Já mám draka každý den! :D
https://www.youtube.com/watch?v=t2gy86gtqZg&ab_channel=hehsonSK
Taky mám ráda jejich hlas a barvu peří. Pořád fotím. Něčemu věřit musíme.
Od podzimka do léta
stále cinká Loreta,
areálem Hradčan
prochází se Lída,
žena plná síly,
žádná vetchá babča,
minisukně, košile,
hezky nebo slota,
stavy ptactva hlídá,
hejna zdraví zdvořile,
vyzbrojena mobilem
také s funkcí fota
na vrány či krkavce
mířit přístroj ruka chce,
vyblejskne i havrany,
riskuje, jde za hrany,
potom šrámy tvoří stopu,
ach, těch pádů do příkopů...
(Lumbe... chci říct lumpem, mě za koment snad nenazveš.)
Odpoutaný Prométheus
15. 08. 2022I tasmánský tygr se stavit chtěl,
člověk ho však poslal do pekel.
Zmizel i holub stěhovavý,
té škody, co nikdo nenapraví...
Táže se Jeho Lví Excelence,
kdo zastaví Homo Sapiense?